Co je CLAUDE.md
Jeden textový soubor, díky kterému si Claude pamatuje váš projekt. Přehled a základy — můžete ho mít, nemusíte.
Claude si mezi sezeními nic nepamatuje.
Zavřete okno, otevřete ho znovu — a je to, jako byste se potkali poprvé. Neví, co je váš projekt zač, kde co leží ani na čem jste se domluvili.
Proto existuje CLAUDE.md: obyčejný textový soubor s poznámkami o projektu, který si Claude přečte při každém startu. Je to jeho paměť, kterou píšete vy.
Takhle to vypadá bez něj.
Vy o svém projektu víte všechno. Claude nic. Takže si musí domyslet — a domýšlí si to nejběžnější, ne to vaše.
Tři věci, které se stanou skoro každému:
Bez poznámky
Přidá na web fotku, jak ji dostal — 4,8 MB. Na mobilu se stránka načítá osm vteřin.
S jednou větou
Fotky vždycky zmenši do 300 kB.Zmenší ji sám. Pokaždé. Bez připomínání.
Bez poznámky
Opraví jednu drobnost a při tom přerovná celý soubor se styly. Vzhled webu se rozsype.
S jednou větou
Do styl.css nesahej, ladili jsme ho půl roku.Nechá ho být a řekne vám, co by v něm chtěl změnit.
Bez poznámky
Spočítá ceny s DPH, protože to tak bývá. Jenže vy je vedete bez ní — a čísla nesedí.
S jednou větou
Ceny v tabulce jsou VŽDY bez DPH.Počítá správně napoprvé. Tohle je ten nejdražší druh omylu — vypadá totiž správně.
Kde bydlí.
Ve složce, kde pracujete. Jmenuje se přesně CLAUDE.md
— velkými písmeny, s tečkou md na konci.
Claude ho najde sám. Nemusíte mu říkat, že tam je, ani ho na něj upozorňovat. Prostě ho přečte.
muj-projekt/ ├── CLAUDE.md ← tady ├── index.html ├── styl.css └── obrazky/
Leží v kořeni projektu, mezi ostatními soubory.
Můžete ho mít. Nemusíte.
Bez něj Claude funguje úplně stejně. Jen se bude ptát pořád na to samé a pokaždé si domýšlet věci, které jste už jednou vysvětlili.
Vyplatí se u čehokoli, k čemu se budete vracet. U jednorázové věci na půl hodiny ho nepotřebujete.
Normální věty. Česky.
Není to program ani formulář. Píšete tam obyčejný text tak, jak byste to vysvětlili novému kolegovi první den.
Nadpisy se dělají mřížkou #, odrážky pomlčkou.
Ale i kdybyste to psali jako dopis, funguje to.
# Můj web ## Co to je Osobní stránky. Statické HTML, žádný WordPress, žádná databáze. ## Kde co je - index.html — hlavní stránka - styl.css — všechny styly - obrazky/ — fotky, vždy do 300 kB ## Platí tu - Piš česky - Neměň barvy bez ptaní - Fotky komprimuj, ať se to načte
Takhle vypadá docela obyčejný CLAUDE.md.
Píšete tam to, co si jinak domyslí špatně.
Tohle je celý trik. Nesnažte se popsat projekt — popište, v čem je jiný, než by čekal. Co je běžné, to Claude uhodne sám.
Poznáte to jednoduše: všechno, co jste museli říct dvakrát, patří do souboru. To druhé vysvětlování je signál, ne otrava.
Užitečné — tohle by neuhodl
Zákazníkům vykáme, i když jsou to kamarádi. Faktury se ukládají do složky /ucto, ne k projektu. Když něco nevíš, radši se zeptej, než abys hádal.Proč to funguje: jsou to věci, které z projektu poznat nejdou. Nikde v souborech není napsané, že vykáte.
Zbytečné — to už vidí
Projekt obsahuje soubor index.html. Používáme HTML a CSS.Proč je to zbytečné: Claude se do složky podívá. Když tam napíšete, co si může přečíst, jen to zestárne — soubor se změní a poznámka bude lhát.
Co se tam nepíše.
Hesla, přístupy a klíče. Nikdy.
Proč: ten soubor putuje s projektem. Když ho pošlete
kolegovi, nahrajete na web nebo uložíte do zálohy, jdou s ním i ta hesla.
A vy o tom nebudete vědět.
To, co je vidět ze souborů. Nemusíte vypisovat, co je v kódu — Claude se podívá. Píše se tam to, co ze souborů poznat nejde: proč to tak je a co nedělat.
Romány.
Proč: dlouhý soubor nikdo neaktualizuje. Za měsíc
v něm bude půlka věcí neplatných — a Claude se bude řídit tou neplatnou půlkou,
protože nepozná, která je která. Pár řádků k věci vydrží.
Nemusíte ho psát. Umí si ho udělat sám.
Napište uvnitř Claude Code tenhle příkaz. Claude si projde složku, podívá se, co v ní je, a CLAUDE.md vám založí i s popisem projektu.
/init
Pak si ho přečtěte a opravte, co nesedí. Je to váš soubor — Claude udělal jen první nástřel.
> /init Prohlížím projekt… ✓ 14 souborů, statický web ✓ žádný framework ✓ texty česky Zakládám CLAUDE.md… hotovo
Jeden příkaz a soubor je na světě.
Nebo mu to řeknete.
Když vás něco štve nebo se to opakuje, nemusíte soubor otvírat. Stačí větou:
Zapiš si do CLAUDE.md, že fotky mají být vždycky do 300 kB.
Claude to tam dopíše sám. Tohle je nejpohodlnější způsob, jak ten soubor postupně vyrábět — neroste od stolu, ale z toho, co se reálně stalo.
Změna se projeví až v novém okně.
Soubor se čte jednou, při startu — jako když si někdo přečte instrukce, než začne pracovat. Když do něj něco dopíšete uprostřed rozdělané práce, Claude to v běžícím okně neuvidí. Není to jeho neochota, je to technická mez: rozečtenou konverzaci si znovu načíst neumí.
Takže pořadí je pokaždé stejné:
claude.Kdyby to člověk nevěděl, vypadá to, že soubor nefunguje — a přitom byl jen ještě nepřečtený.
Co si necháte nastavit, to si ověřte.
Když si necháte něco zapsat do CLAUDE.md, Claude odpoví, že to udělal. To ale není důkaz, že to bude fungovat — je to jen potvrzení, že napsal do souboru. Jestli se to při dalším startu opravdu projeví, ví až nové okno.
Stojí to půl minuty a ušetří to hodně nedorozumění. Zkouška vypadá takhle:
Přečti si CLAUDE.md a řekni mi, co v něm o tomhle projektu stojí.
Zadejte to v novém okně. Když to převypráví a sedí to, platí to. Když ne, buď se soubor neuložil, nebo jste ho upravili jinde, než kde pracujete.
A proč na tom tak trvám: jakmile jednou zjistíte, že vám něco potvrdil a ono to nefungovalo, přestanete věřit i těm věcem, které fungují. Ta ztráta důvěry stojí mnohem víc než těch třicet vteřin kontroly.
Nic se tím nerozbije.
CLAUDE.md je obyčejný textový soubor. Můžete ho otevřít v čemkoli, přepsat, smazat půlku nebo celý. Žádná chyba v něm nemůže nic poškodit — nanejvýš si Claude něco domyslí jinak.
Proto se ho nebojte měnit. Špatná poznámka je horší než žádná, tak co neplatí, rovnou vyhoďte.
Jsou dva.
Jeden patří k projektu a leží v jeho složce. Druhý je váš osobní — platí ve všech projektech a bydlí ve vaší domovské složce.
Do osobního patří to, co chcete vždycky: jak s vámi má mluvit, v jakém jazyce, co po vás nemá chtít. Do projektového to, co platí jen tam.
osobní — platí všude ~/.claude/CLAUDE.md „Piš se mnou česky.“ „Neptej se na zřejmé věci.“ projektový — platí jen tady muj-projekt/CLAUDE.md „Fotky do 300 kB.“ „Nesahej na styl.css.“
Osobní se použije vždycky, projektový jen v té složce.
Roste sám. Nechte ho.
Nesedejte si k prázdnému souboru s tím, že vymyslíte všechna pravidla dopředu. Nevymyslíte je — a ta, která vymyslíte, budou většinou zbytečná.
Nechte ho vzniknout z práce. Pokaždé, když něco vysvětlujete podruhé, řekněte „zapiš si to“. Za týden budete mít soubor, který sedí — protože ho napsala skutečná práce, ne představa o ní.
Shrnutí na jednu obrazovku
Nemusíte si nic pamatovat. Když bude potřeba, vraťte se sem.
Co je CLAUDE.md
| K čemu je | Poznámky o projektu, které si Claude přečte při každém startu. Jeho paměť, kterou píšete vy. |
| Kde leží | V kořeni složky projektu, jméno přesně CLAUDE.md. |
| Povinné? | Ne. Bez něj to funguje taky — jen se Claude ptá pořád na totéž. |
| Jak se píše | Obyčejný text, česky, jako vysvětlení novému kolegovi. |
| Kdo ho vytvoří | Claude sám příkazem /init. Nebo mu řeknete „zapiš si to“. |
| Můžu ho pokazit? | Ne. Je to text — nanejvýš si Claude něco domyslí jinak. |
| Kdy začne platit | Až v novém okně. Soubor se čte jednou při startu — úprava se do běžící konverzace nedostane. |
| Jak si to ověřit | V novém okně: „Přečti si CLAUDE.md a řekni mi, co v něm stojí.“ Potvrzení „zapsáno“ není důkaz, že to funguje. |
Co do něj patří a co ne
| ✅ Patří | Co projekt je · kde co leží · pravidla a zvyklosti · všechno, co jste vysvětlovali dvakrát. |
| ⛔ Nepatří | Hesla a přístupy · to, co je vidět v souborech · dlouhé romány. |
Zkuste si to
Nerozumíte něčemu? Zeptejte se svojí AI
Máte ji přímo v počítači — nemusíte nic hledat na internetu ani čekat na odpověď v diskuzi. Zkopírujte tohle a doplňte, kde jste se zasekli:
Čtu 2. díl návodu na aitop.cz — „Co je CLAUDE.md". Nerozumím tomu, jak … Vysvětli mi to jednoduše, jako bych to viděl poprvé, a zeptej se mě, co přesně mi nejde.
Ale ptejte se s rozumem. Claude umí mluvit stejně sebejistě i tehdy, když si vymýšlí — a pozná se to špatně, protože to zní dobře. Takže: vysvětlení „proč to tak je“ od něj berte, ale konkrétní číslo, adresu nebo cenu si ověřte u zdroje. A když si nebudete jistí, zeptejte se ho rovnou:
Tohle víš jistě, nebo hádáš?
Na tuhle otázku odpovídá překvapivě poctivě. Je to jediný návyk z celého návodu, který vám zůstane napořád — a platí u každé AI, ne jen u téhle.